Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > O obci > Osobnosti

Osobnosti

Joža Vochala

Narozen 12.března 1892 ve Starém Městě u Frýdku, zemřel 26.dubna 1965 v Jablunkově.

Pocházel z rolnické rodiny, která se záhy po jeho narození přestěhovala do Sedlišť. Obec s bohatou tradicí se mu stala na celý život symbolem pevného vztahu k vlasti a kraji. Počátky jeho národopisné práce můžeme datovat rokem 1908, kdy stál u zrodu Lašského národopisného sdružení "Sedlišťané" a započal sběr dokladů lidové kultury písemnictví a folklóru.

Svůj zájem nesoustředil pouze na Frýdecko, ale zajížděl i na Jablunkovsko a Bohumínsko.  Řadu záznamů lidových znaků, písní a tanců upravil k veřejnému předvádění a vydal tiskem (Slezské královničky, Dožínky, Stavění máje apod.) 

V době vzniku republiky a boje o Těšínsko se stal dominantní postavou českého národního života. Organizoval spolkovou činnost, kulturní akce a slavnosti, zájezdy spolku Sedlišťanů do Čech.

V roce 1924 přenesl sbírky ze Sedlišť do Frýdeckého zámku a otevřel první muzeum, v jehož čele stál až do svého odchodu do Prahy v roce 1930. Za pražského pobytu studoval prameny k lidové kultuře, písemnictví, jazykovým problémům. Po válce se vrátil do rodného  kraje, od roku 1949 byl ředitelem Lašského muzea ve Frýdku-Místku. To se za jeho  působení stalo význačným střediskem regionálního vlastivědného průzkumu. Lidopisným  pracovníkům sem přijížděli přednášet renomovaní odborníci z předních vědeckých ústavů.  Badatelský zájem Vochalův se v té době soustředil na formulování odlišností lašského etnika, historii regionu v polovině 19.století a místecký pobyt Petra Bezruče. Ke všem tématům shromáždil řadu pozoruhodných dokladů, které však neuměl vždy dobře interpretovat. Mnohé výsledky svého výzkumu publikoval knižně. Zemřel v dubnu 1965 a je pohřben v Sedlištích.

Písemná pozůstalost je uložena z větší části v památníku Petra Bezruče v Opavě, torza pak v Lašské jizbě v Sedlištích a Muzeu Beskyd ve Frýdku-Místku.

Kniha o dřevěných stavbách v regionu Slezská brána

Nedávno vydaná kniha mapující dřevěné stavby na území Kaňovic, Paskova, Řepišť, Sedlišť, Šenova, Václavovic a Vratimova je k zakoupení v místní knihovně. Podrobnosti o knize jsou uvedeny v článku.

obalka knihyV polovině listopadu letošního roku vydal dobrovolný svazek obcí knihu Dřevěné stavitelství v regionu Slezská brána. Všichni tři autoři – Jana Koudelová, Tomáš Nitra a Romana Rosová – do ní promítli své zkušenosti dlouholetých odborných pracovníků Národního památkového ústavu v Ostravě a vyčerpávajícím způsobem zmapovali jak duchovní, tak i občanské dřevěné stavby na území Kaňovic, Paskova, Řepišť, Sedlišť, Šenova, Václavovic a Vratimova. Původně byla do zpracování zahrnuta také území Žabně a Sviadnova. V těchto moravských obcích se však v důsledku jiných historických podmínek vývoje, které byly ovlivněny mimo jiné právními předpisy minulých století, žádné dřevěné stavby nedochovaly.

Vydání knihy ze strany Regionu Slezská brána bylo v určitém slova smyslu logickým završením řady aktivit zaměřených na dřevěné stavby. Připomenout můžeme renovaci čtyř dřevěných mlýnků v Šenově, Řepištích, Václavovicích a Horních Datyních, rekonstrukce památkově chráněných kostelů v Sedlištích a Řepištích, instalaci stálé expozice modelů dřevěných kostelů, kaplí a zvoniček na zámku v Paskově nebo vydání mapy dřevěných staveb a zajímavostí Frýdecko-Místecka a Frýdlantska. V těchto případech šlo o projekty měst a obcí, u kostelů ve spolupráci s římskokatolickou církví. Opomenout však nelze ani starostlivost soukromých majitelů, díky které se dřevěné stavby uchovávají nadále. V mnoha případech jsou přitom opravovány s cílem uchovat kouzlo jejich historického odkazu, někdy i s motivaci pečovat o majetek, který má pro ně povahu pomyslného „rodinného stříbra“.

Autoři v knize uvádějí celkem 102 objektů, které systematicky třídí podle jednotlivých obcí a v rámci nich je rozdělují na sakrální (duchovní) a profánní (občanské). Samostatné kapitoly jsou přitom věnovány i dříve samostatným obcím Horní Datyně (nyní část Vratimova) a Oprechtice (nyní část Paskova). U vybraných nejcennějších a nejzajímavějších staveb se autoři dále věnují jejich podrobnému historickému vývoji. Jednotlivé kapitoly o obcích, resp. jejich částech, jsou doplněny o nástin historického vývoje a mapku s přesnou lokalizací všech identifikovaných dřevěných staveb. Publikace je doplněna také o řadu doprovodných fotografií.

Text byl ověřen dvěma recenzními posudky. Oba knihu hodnotily na jedné straně jako odborně fundovanou, na druhé straně však formou sdělení přístupnou laické veřejnosti.

O její využití projevily zájem rovněž místní základní školy, které knihu využívají pro přípravu pracovních listů pro žáky 1. i 2. stupně za účelem výuky regionálního místopisu i malých výletů po blízkém okolí.

Dodejme však, že kniha je určena všem zájemcům, především však obyvatelům obcí, na které je zaměřena. Možná budou překvapeni bohatostí často nenápadné, neznámé i přehlížené krásy architektury, kterou by spíš hledali v horských údolích, a která se přitom nachází i v rovinaté nebo jen mírně zvlněné krajině mezi Frýdkem-Místkem, Havířovem a Ostravou, v krajině, kde žijí.

Pro zájemce je kniha k dostání v ceně 200 Kč, a to v otevírací nebo úřední dobu v pokladně paskovského zámku, na podatelně městského úřadu v Šenově, v knihovně a muzeu Lašská jizba v Sedlištích, na obecním úřadu v Řepištích, v Kulturním středisku ve Vratimově a v knihovně nebo na obecním úřadu ve Václavovicích.